Na našem národním sjezdu, který proběhl v listopadu roku 1910 ve městě Jevpatorie, byl zvolen výbor, jehož úkolem je shromáždit materiály související s historií karaimů; na základě kterých by pak bylo možné sepsat rozsáhlé a celistvé dílo o karaimské historii. 

Jako aktivní účastník výše zmíněného sjezdu jsem oponoval účastníkům, kteří se vyjadřovali skepticky vůči myšlence sepsání komplexních karaimských dějin, neboť považovali dostupné materiály za nedostatečné, zhruba tímto způsobem:

Skepticismus ještě nikdy nic nestvořil. Pokud by byly v otázce naší minulosti stejně skeptické i předchozí generace, neměli bychom ani ty materiály, které jsou nám v současné době k dispozici díky úsilí a tvrdé práci našeho zesnulého nezapomenutelného učence a archeologa Abrahama Firkoviče. Domnívám se, že bychom měli kráčet ve stopách Firkoviče, a stejně jako on pátrat v naší minulosti; měli bychom vysílat znalce do míst, kde žili karaimové, aby tam provedli archeologický výzkum. Nezbytné je i prohledat skrz naskrz ruské státní knihovny, ve kterých jsou umístěny literární památky našich předků, objevené a shromážděné Firkoviči ¹⁾. Nutné je pracovat také ve Vatikánské knihovně v Římě, ve které můžeme získat materiály o naší historii, neboť tam jsou umístěny starobylé předměty, soustředěné z mnoha zemí, a také cestopisy cestovatelů, kteří putovali na Východ, takových jako byl například Marco Polo atp.; cestopisy, ve kterých jsou popsána místa, která cestovatelé navštívili, a které by mohly obsahovat i zmínky o karaimech.  A je velmi pravděpodobné, že i v šáhově knihovně v Persii se nalézají cenné materiály týkající se dávné minulosti karaimů: neboť podle dostupných informací předkové karaimů žijících v současné době v Rusku přišli v dávných dobách z hlubin Asie; přes Persii ²⁾ a Kavkaz se dostali až k břehům Černého moře a usadili se na Tavridském poloostrově, odkud se následně začali od počátku 18 století šířit po celé zemi. Jsem si jist, že to vše dohromady nám bude Ariadninou nití, která nám umožní projít labyrintem karaimských dějin. 

¹⁾ S archeologickým výzkumem pomáhal Abrahamovi Firkovičovi jeho zeť Gabriel Firkovič.
²⁾ Viz. Předmluva profesora Smirnova ke Sborníku starobylých listin www.sbornik2.estranky.cz vydanému Zerachem Firkovičem.

Zdá se ale, že můj hlas zůstane hlasem volajícího v poušti.
I přes svou touhu pracovat na sepsání karaimských dějin, nemohu v současné době na sebe vzít tento úkol, neboť mi můj úřad neumožňuje věnovat dostatek času práci na tomto díle. 
Základním předpokladem pro sepsání karaimských dějin je nutnost nebýt svázán s výkonem žádného úřadu; nezbytné jsou také nemalé finanční zdroje.

Jako člen zmíněné komise považuji za svou povinnost pracovat v rámci svých možností na tomto díle.
Pokud nemůžeš dělat to, co chceš, dělej to, co můžeš, praví rčení našich mudrců. 

Zatím bych chtěl stručně popsat vznik karaimismu a pokud možno toto období pravdivě objasnit.
Zdá se, že mlha zastírající karaimské dějiny je nejhustší právě v tomto období.
Historikové Grätz a Harkavy, kteří se zabývají vývojem karaimských dějin, osvětlují toto období velmi tendenčním způsobem, a vrhají tak temní stín na zakladatele karaimismu.
Pokud jde o Pinskera, Gotlobera, Josta a mnohé další, jichž si velmi vážíme pro jejich nezaujaté práce, a také pokud jde skvělé dílo týkající se karaimských dějin, včetně dějin vzniku karaimismu, které sepsal zesnulý chazan Sinani; je můj Popis vzniku karaimismu doplněním těchto děl, obsahujícím informace získané z nových, jim neznámých materiálů.