Bez vlivu na Anana nezůstal ani rozkol, ke kterému došlo v islámském světě.
Jak je známo, že Mohamedovými nástupci se stali čtyři chalífové, a to v následujícím pořadí:
1) Abú Bakr - Mohamedův tchán, 2) Omar - vojenský velitel Mohamedových přívrženců 3) Osman a 4) Ali - Mohamedův bratranec a zeť; Peršané neuznali první tři chalífy, neboť je považovali za uzurpátory, kteří zbavili moci Aliho; toho Peršané považují za jediného legitimního nástupce Mohameda.

Tento rozkol vedl k tomu, že Peršané zavrhli Sunnu sestavenou v době prvních třech chalífů jako nevěrohodnou (později si i Peršané sestavili vlastní soubor hadísů - vyprávění o činech a skutcích nejenom Mohameda, ale i Aliho a jeho potomků - imámů; tyto výroky považují za věrohodné).

Od té doby, se muslimové vyznávající Sunnu označují jako sunnité, a ti muslimové, kteří Sunnu odmítají, tedy přívrženci Aliho se označují jako šíité.
Anan pobýval po dlouhou dobu v Persii, kde žila jeho rodina a jeho příbuzní, a byl přímým účastníkem odporu, který se zvedl vůči Sunně.
Je tedy možné, že se právě zde upevnil ve svém odhodlání vzepřít se vůči Talmudu - Sunně svého národa, a že ještě během svého pobytu v Persii dozrála jeho mysl k přesvědčení, že je nezbytné se zbavit jha talmudistických tradic, jakmile nastane vhodný okamžik.