Již jsme se zmínili o oddané úctě, které se těšil Anan u svých stoupenců.

Úctu, kterou vůči Ananovi chovají jeho vděční následovníci, nejlépe vyjadřuje překlad zádušní modlitby, sestavené na jeho počest.

A zde je text této modlitby, kterou čtou chazani v karaimských kenasách na konci sobotní bohoslužby:

…. Bože náš a Bože našich otců, smiluj se nad duší našeho učitele, člověka Božího Anana ha-Nasi, který otevřel cestu k Zákonu a osvítil světlem oči Synům Písma בני מקרא, odvrátil mnohé od hříchu a bludu a uvedl nás na cestu spravedlnosti. Bůh Izraele nechť mu dá spočinout v lůně blaženosti ve shromáždění pravověrných sdílejících s ním úděl v ráji. Nechť jsou v něm naplněna proroctví: V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jišajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné. Ti, kdo s Věčným vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Věčný povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne. Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit. A ty dojdi na svém konci k míru a očekávej svůj šťastný úděl, který přijde na konci věků.